O společnosti
Nejvýznamnější události EMĚ I
- 1956 - 57 - rozhodnutí o výstavbě EMĚ I - zahájení výstavby
- 1960 - uvedení prvního bloku EMĚ I do provoz
- 1984 - zahájena dodávka tepla pro město Mělník a do obce Horní Počaply
- 1988 - provedena výměna kondenzačních TG za dva protitlaké a odběrové TG
- 1993 - vznik akciové společnosti Energotrans, a.s. (vyčlenění z ČEZ, a. s.)
- 1995 - zahájena dodávka tepla pro město Praha tepelným napáječem
- 1998 - odsíření spalin mokrou vápencovou vypírkou
- 2003 - napojení města Neratovice na tepelný napáječ
- 2004 - stavba společného velínu
- 2012 - nákup 100% akciového podílu společností ČEZ, a. s.
- 2021 – odstavení elektrárenského bloku EMĚ III v rámci transformace a dekarbonizace lokality Mělník
- 2025 – zahájena realizace projektu paroplynového teplárenského zdroje PPC1 a souvisejících investičních akcí v lokalitě Mělník
- 2025 - zahájeny výkopové práce pro hlavní výrobní blok ZEVO Mělník
- 2025–2026 – rozvoj projektu FVE EMĚ Skládka paliva s cílem zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů
- 2026 – udělena státní autorizace pro výstavbu paroplynového teplárenského zdroje PPC1 o výkonu 280 MW a zahájena příprava staveniště
Nejvýznamnější události EMĚ I
Elektrárna Mělník I byla uvedena do provozu v letech 1957-1960 jako kondenzační elektrárna pro potřeby elektrizační soustavy ČEZ. V současné době zde pracuje 6 kotlů, každý o výkonu 230 t/h páry. Pára z kotlů pohání 4 turbíny o celkovém výkonu 4 x 60MW.
Palivem používaným v EMĚ I je hnědé energetické uhlí, kterého se spálí za rok zhruba 1,5 milionu tun. Při plném výkonu je elektrárna schopna dodávat 240 MW výkonu v elektrické energii a více než 650 MW v tepelné energii.
Po roce 1988 prošla elektrárna významnou rekonstrukcí, při které byly vyměněny kondenzační turbíny za teplárenské. To umožnilo vybudování výměníkové stanice a tepelného napaječe o délce 34 km pro dodávku tepla do Prahy. Provoz byl zahájen v roce 1995. V současné době je teplo dodávánno i do nejvzdálenějších částí Prahy, jako je Jižní Město, Krč, Modřany. V roce 2003 byla připojena i otopná soustava města Neratovice.
V roce 1998 bylo v elektrárně uvedeno do provozu nové odsiřovací zařízení. V tomto zařízení vzniká jako vedlejší produkt při čištění spalin energosádrovec, který se dále zpracovává v cementárnách. Součástí čistícího procesu je filtrace spalin, kde je zachycován popílek. Ten se shromažďuje v silech a následně je využíván ve stavebnictví.
V roce 2021 byl v rámci transformace energetiky ukončen provoz elektrárenského bloku EMĚ III. Lokalita Mělník tak vstoupila do období rozsáhlé modernizace a postupné přeměny výrobního portfolia.
V roce 2025 byla zahájena realizace nového paroplynového teplárenského zdroje PPC1, který představuje klíčový projekt pro budoucí zajištění dodávek tepla a elektrické energie v regionu. Současně pokračuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie včetně projektu fotovoltaické elektrárny FVE EMĚ Skládka paliva.
Součástí transformace lokality je také výstavba zařízení pro energetické využití odpadu ZEVO Mělník. Výstavba byla zahájena v roce 2025 a zařízení bude po uvedení do provozu významným zdrojem tepla a elektrické energie pro systém centrálního zásobování teplem.
V roce 2026 získal projekt PPC1 stavební povolení a byly zahájeny práce na přípravě hlavní stavby. Energetická lokalita Mělník tak prochází největší transformací od svého vzniku, jejímž cílem je zajistit dlouhodobě spolehlivé a ekologičtější dodávky energie pro Prahu, Mělník, Neratovice a další odběratele.
Zajímavé technické parametry
- nejvzdálenější spotřebič tepla je od ohříváků společnosti Energotrans, a.s. vzdálen 74,5 km
- ve firmě Energotrans, a.s. byl roku 1995 použit nejdelší optický kabel pro řízení technologických procesů v ČR, 34 km Třeboradice - Energotrans, a.s.
- max. teplota oběhové vody v horkovodu do Prahy je 150 °C, voda je dopravována potrubím o Ø 1 200 mm na vzdálenost 34 km na patu Prahy při tlaku až 2,5 MPa
- max. denní spotřeba paliva je 6 000 t - jeden vagon uhlí je při max. výkonu kotlů spálen za 12 min
